Exkluzivnм > Mezinárodní podmoшská expedice uskuteиnila výpravu k potopenému obrnмnému kшiћníku „Kaiser Franz
Joseph I.“

Иeská historie na dnм chorvatského moшe

Napsal: Antun Krešimir BUTERIN
Fotografoval: Bohumil BOCHNÁK

Chorvatská pevnina i moшské dno oplývají nesиetnými dщkazy o bouшlivých dмjinách, které po staletí rozviшovaly
vichry války v prostoru Stшední Evropy. Dno naší иásti Jadranu je opravdovým námoшním hшbitovem, na nмmћ odpoиívají
desítky exempláшщ nejrщznмjších druhщ lodí, z nichћ kaћdá by mohla být hlavním hrdinou poшadu jako „Veliká
ztroskotání na Jadranu“, který sledujeme v Chorvatské televizi.
Obrnмný kшiћník rakousko-uherského námoшnictva „Kaiser Franz Joseph I.“ jiћ témмш devмt desetiletí spí ve
dvaaиtyшicetimetrové hloubce, asi tшi sta metrщ od nejjiћnмjšího bodu Chorvatska – od pobшeћí poloostrova Prevlaka.
Stometrová loп s oznaиení SMS („Seiner Majestät Schiff“ neboli „Loп Jeho Veliиenstva“) sice nebyla potopena v
dramatické námoшní bitvм, ale kvщli – bóшe. Kdyћ se loп 19. шíjna 1919 potopila, nikdo nezemшel ani nebyl zranмn,
coћ však nikterak neumenšilo zanícenost 15 иlenщ mezinárodní expedice, jejíћ výprava do lokality, kde se loп
potopila, trvala celé tшi dny – od 30. záшí do 2. шíjna.
Kaћdý иlen trávil kaћdý den tшi hodiny u vraku, neboќ takové bylo rozdмlení pracovních úkolщ. V tмchto hloubkách
nelze oиekávat sluneиní svit, potápмищm však kromм tmy zpщsobovalo problémy i dosti kalné moшe. Vedoucí expedice,
zkušený иeský potápми a instruktor potápмní Miloš Pilaш (45), nám шekl, ћe komplikace jim иinil i znaиný poиet
sítí, které na lodi zщstaly. „Kdyћ jste dole, a je tam slabá viditelnost a tolik sítí, je to znamení, ћe máte být
obezшetní a opatrní, protoћe se,“ шíká pшekvapivм správnou chorvatštinou, „snadno mщћete zamotat a zahynout.“
Naštмstí vše probмhlo v poшádku, to znamená, ћe i roиní pшípravy pшinesly plody. Výsledkem jsou vynikající
fotografie a zábмry, které Pilaш brzy pшedstaví иeské veшejnosti. V posledních letech totiћ zaиal jako hobby
natáиet dokumentární filmy pro národní televizi. Televizní seriál o potopených „иeských“ lodích bude mít šest dílщ,
neboќ se bude vмnovat i lodím „Dalmat“ (Split), „Barun Gautsch“ (Istrie), „Sv. Istvan“...
„My Иeši se v chorvatském moшi potápíme a hledáme vraky lodí, které jsou pro nás nмjak historicky dщleћité nebo
mají nмjaký vztah k Иesku. To je i pшípad lodi rakousko-uherské monarchie „Kaiser Franz Joseph“, na níћ se plavilo
mnoho našich námoшníkщ“, vysvмtluje Pilaш svou motivaci.
„Zní to zvláštnм, ale my na vašem dnм skuteиnм prozkoumáváme vlastní dмjiny. Víte, ћe my vlastní moшe nemáme, a
poslední, které bylo nмjakým zpщsobem naše, byl právм Jadran, kdyћ jsme byli spolu s Chorvatskem souиástí
Monarchie. Proto se nedivte, ћe nás bylo v expedici dokonce 11 ze ‚suchozemského státu‘,“ шíká Pilaш a se smíchem
dodává, ћe chorvatský Jadran mají Иeši i nejblíћe. „K Baltskému moшi to máme 900 kilometrщ a na Istrii ‚jenom‘ 800.
“
Jelikoћ je „Kaiser Franz Joseph“ shodou dмjinných okolností v zónм, kde je potápмní zakázáno – sotva 100 metrщ od
moшské státní hranice s Иernou Horou – expedice musela získat povolení dokonce od devíti chorvatských ministerstev.
„Tu sloћitou práci za nás vykonal Sergej Valerijev z rijeckého centra SSI Adriatic Group, souиasnм jediný Chorvat v
expedici,“ zdщrazтuje Pilaш a nenachází pшitom pro Valerijeva a jeho pomocnou misi dostatek pochvalných slov.
Kdyћ Pilaш hovoшí o svých potápмиských aktivitách v Chorvatsku, neskrývá nadšení, pшestoћe navštívil mnoho
svмtových moшí a podmoшských lokalit. Maledivy, Egypt, Malajsie, Indonésie, Шecko, Polsko, Norsko... seznam nebere
konce. Jedná-li se o bohatství flory a fauny, vyzdvihuje Rudé moшe v Egyptм, ale jde-li o „bohatství“ vrakщ na
moшském dnм, nemá podle nмj chorvatská иást Jadranu „váћnмjší konkurenci“.
„Poprvé jsem se u vás potápмl pшed šesti lety. Strašnм rád prozkoumávám vraky, zejména ty, které jsou nмjakým
zpщsobem spojeny s mou vlastí. A na „Franzi Josephovi“ byli kromм námoшníkщ i иeské motory a dмla. Vše bylo
vyrobeno v továrnм Škoda,“ pyšní se Pilaш.
Bohuћel na vraku uћ dnes není ani jedno dмlo. Pшed dávnem, uћ v šedesátých letech, je z lodi odnesli potápмиi z
bývalého podniku Brodospas. Pro nм nenachází Pilaш ani jednoho dobrého slova.
„Ajaj, Brodospas nebyla dobrá organizace. To byla velice špatná komunistická organizace z Titových dob. Skuteиní
podmoшští piráti! Všechno, co dмlali, bylo špatnм. Z lodí vytahovali opravdu všechno, co ještм mмlo nмjakou cenu a
dalo se prodat,“ tvrdí. Vlastnм sebrali z ‚Franze Josepha‘ všechna dмla a pшedali je Italщm, a tak jsou dnes pouze
dvм v Иerné Hoшe. „Nyní jsme se pшesvмdиili, ћe ho celého rozшezali, otevшeli a zdemolovali. Zbyly jen kotvy a
nмkteré иásti parního motoru.“
Potvrdily se tak иerné pшedtuchy chorvatských odborníkщ na podmoшské vraky. Právм jeden z nejrenomovanмjších,
námмstek ministra kultury Jasen Mesiж, totiћ nedávno konstatoval, ћe potápмиi, kteшí budou chtít zkoumat „Franze
Josepha“, by nemмli být pшekvapeni, najdou-li jen prázdný trup lodi. „Moшské území Prevlaky bylo v dobм Jugoslávie
vojenskou zónou, a tak byly podmoшské aktivity zakázány. K ‚Franzi Josephovi’ mohli uskuteиnit výpravu pouze
privilegovaní jednotlivci“, шíká nám Mesiж. Svolení k odklizení vraku dostal Brodospas r. 1964. Kdyћ se však
ukázalo, ћe se to nevyplatí, došlo na vytahování barevných kovщ – bronzu, mмdi a mosazi.
Vмdomé a úиelové devastování trvalo celé tшi roky, aћ do roku 1966, a za tu dobu bylo vytaћeno kolem 300 tun
barevných kovщ. Vše se prodalo – Italщm. Skuteиnм udivující starost bývalého státu o hodnotné historické nálezy z
podmoшí. Mluvit o svмtlé budoucnosti potopeného obra je proto bezpшedmмtné. Dnes by byl „Kaiser Franz Joseph I.“,
stejnм jako i další zniиené podmoшské objekty, neporovnatelnм uћiteиnмjší, a z hlediska turismu by pшinesl více
profitu, kdyby zщstal netknutý. Nyní je nejlepší, shodují se Pilaш s Mesiжem, nechat ho tam, kde je. Aќ odpoиívá na
kalném dnм, jako zneuctмný, kdysi hodnotný dílek mozaiky naší spoleиné monarchistické minulosti.